Toulání I. - Pálava

V červenci jsme se s mým milým vydali na krátkou "dovolenou" na Pálavu. Tři dny s krosnou na zádech, s každonočním stavěním stanu, abych měla kde spát a nesežrali mě komáři, s překonáváním mé hrůzy z nočního lesa a létajícího hmyzu, s mnoha nezapomenutelnými zážitky, zkušenostmi, pohledy, vhledy. A Pálava mě prostě naprosto okouzlila :)

Ach ty uzívané dny...

Jsou to ty dny, kdy byste po probuzení nejradši zůstali v posteli a nechce se vám vystrčit nohy ven do toho studeného pokoje a ještě studenějšího venku, kde musíte za chvíli vyrazit. S pokračujícím podzimem a blížícím se koncem semestru, termínů na bakalářku a státnice, začalo těchto dnů nějak rychle přibývat. Stres a únava se najednou nabalí, padnou na vás jako nějaký balvan a vy jste z ničeho nic úplně jinou osobou. Ach jo...

Láska je volba...

Co je to láska? A co je opravdová láska? Takový jeden abstraktní pojem, který hýbe světem nebo něco hmatatelného?

Vždycky jsem si myslela, že znám lásku. Věděla jsem přece, jaké je to být zamilovaná, byla jsem šťastná, když jsem s tím člověkem mohla být a on mě objal. Říkala jsem si: "Jo, to je láska." Teď si ale uvědomuji, že to bylo nic, proti tomu, co mohu prožívat teď. Že to byl strašně sobecký typ lásky, kde šlo hlavně o to, abych já byla spokojená a když se nedařilo, šlo to všechno do kytek s tím, že se nechci trápit a chyba je na tom druhém. Teď se té mé naivitě směji...

To si tak najednou uvědomíte, že už jste asi dospělí...

Plnoletost jsem sice oslavila už před několika lety, ale až teď mi tak nějak došlo, že už jsem asi dospělá. Že mě brzy čeká stavění se na vlastní nohy, zakládání rodiny a jiné povinnosti než mám teď... Neděsím se toho, jen jsem si to doteď nějak neuvědomovala a najednou jsem se k tomu musela postavit čelem. Najednou si člověk uvědomí, že stárne a už se musí na svět dívat trochu jiným pohledem. 

Tak už jsem taky tady...

Nějak jsem neodolala a taky si založila něco, kde můžu veřejně sdílet to, co se mi honí hlavou. A je toho tedy hodně. Ne všechno musí ven, ale o některé myšlenky bych se ráda podělila, a tak jsem si i já založila tento veřejný šuplík, z kterého bude moci kdokoli cokoli vytáhnout a třeba ho to něčím zaujme. Kdo ví :) 

A jelikož člověku v hlavě běhají různé věci, tak to asi i tady bude podobné. Takže když už se rozhodnete ten šuplík otevřít, snad najdete i něco, co vás zaujme. A pak popřeji příjemné čtení :)